Ohrožení spodní vody v okolí Jemnice
Investor argumentuje snahou o přísun organické hmoty do půdy a bezpečnými technologiemi.
Z dosavadních oficiálních žádostí na změnu územního plánu vyplývá, že se bude jednat o velkochov prasat na kejdě nebo drůbeže na podestýlce. Také víme, že se bude jednat o záměry velké, neboť plocha areálů má převyšovat několikanásobně plochu stávajícího areálu živočišné výroby ve Lhoticích. Nic bližšího oficiálně nikdo písemně nesdělil.
V případě hnojení půdy tekutou prasečí kejdou se nedá hovořit o humusotvorné složce. Kejda i drůbeží podestýlka obsahuje velmi rychle uvolnitelný agresivní dusík, který přechází rychle do spodních vod (zvláště při převážné aplikaci v období po žních na strniště, kdy na poli nerostou žádné rostliny, které by byly schopny uvolněný dusík využít). Drůbeží podestýlka navíc obsahuje dle mnoha údajů značná rezidua antibiotik, neboť většinu života jsou k výkrmu drůbeže používány medikované krmné směsi. Invvestor sice ústně tvrdí, že nic takového nepoužívá, ale písemné potvrzení či certifikát dokazující toto tvrzení nikdy předložen nebyl.
Nutno zdůraznit, že nadměrné vyvážení prasečí kejdy a drůbeží podestýlky na pozemky je srovnatelné či dokonce horší než průmyslová hnojiva. V obou případech se jedná o špatný postup. Současné trendy směřují k certifikovanému ekologickému zemědělství, která však investor neplánuje a prosazuje konvenční technologie těch nejhorších megalomanských rozměrů.
Přemíra dusičnanů v půdě a následně ve spodních vodách dle mnoha zdrojů představuje spouštěče cukrovky a rakoviny. Snahou nás všech by mělo být podporovat ekologické obhospodařování krajiny dle zásad trvale udržitelného rozvoje, dle vzoru např. nedalekého Rakouska (kde jsou samozřejmostí již celé regiony hospodařící výhradně v ekologickém režimu). Město Jemnice, je také velkým vlastníkem zemědělských pozemků, které by měli být přednostně nabídnuty k tomuto způsobu hospodaření (a nikoli je poskytovat pro konzumní megalomanskou velkovýrobu, která ničí životní prostředí a krajinu).